Zde naleznete všechny naše díla, která spatřila světlo světa.
Ve skutečnosti byl Fantome vůbec prvním vítězem v historii Velké pardubické. S žokejem Sayersem zvítězili v roce 1874 poté, co si nejlépe poradili se všemi překážkami, byť pozdější Taxisův příkop nepřeskočili, nýbrž prolezli. Kůň v majetku německého barona von Cramma později zahynul v tréninku a byl údajně pohřben v blízkosti berlínského závodiště...
Skutečná Lady Anne bílá nebyla a žila o sto let dříve, než začala hra. Polokrevnou ryzku dovezl začátkem 90. let 19. století do Vídně obchodník s koňmi Jacques Schawel. V jeho barvách vyhrála Velkou pardubickou třikrát v letech 1891, 1894 a 1896 a byla nejúspěšnější kůň historie VP z éry před Železníkem.
Tento hrebec jiz neni k mani Grifel na dráze hájil sovětské zájmy a na začátku 60. let byl téměř neporazitelný. V letech 1960 a 1961 vyhrál, v roce 1963 byl třetí. Jednou neúspěšně zkoušel štěstí i v Aintree u Liverpoolu, nepřesvědčivý výkon Grifela a dalších dvou koní byl zřejmě důvodem, proč Sověti ztratili o Velkou národní poměrně brzo zájem.
Mohyla startovala poprvé roku 1969 (po zrušení VP v roce 1968), po celou dobu dostihu o sobě nedala moc vědět, až před Velkým anglickým skokem byla na špici společně s Korokem, který v následně v oranici odpočíval a "nechal" jít Mohylu v čele. Koně vjeli do lesíka a za ním už byl ve vedoucí pozici opět Korok, který suverénně zvítězil před Mohylou a jí...
Gavora byla ve skutečnosti černá hnědka, běhala za slovenskou stáj Štátne majetky Rajec a jejím stálým jezdcem byl Pavol Brúder. Velkou běžela dvakrát - v roce 1969 doběhla třetí, o rok později osmá.